DECH aneb jak je důležité vědomě dýchat

Dnešní doba nám dává možnost přístupu k mnoha informacím z velké škály témat, o kterých se dřív nemluvilo nebo nevědělo.

Jedním z nich je i téma DEDHU A DÝCHÁNÍ.

Během své profesní cesty jsem k důležitosti VĚDOMÉHO a kvalitního DÝCHÁNÍ musela dospět.

Na škole jsme se naučili obrovské množství detailů o výměně dýchacích plynů a jaké pochody na úrovni chemicko-molekulárně-buňečné to dělá.

A jelikož západní medicína je zaměřena na detail a jednotlivosti a mnohdy nepostupuje cestou vnímání celku a celistvosti, tak jsem se k SÍLE SOUVISLOSTÍ HLUBOKÉHO NÁDECHU A VÝDECHU propracovala empiricky, časem.

Moje pohybové aktivity byly dřív zaměřeny na akci a rychlost. Abych mohla běhat dlouhé tratě, musela jsem se nějak naučit dýchat, aby mě nepálil hrudník celých x desítek kilometrů.

Ale opravdové dýchání, co to přináší a jak MOC JE DŮLEŽITÉ, jsem poznala až při cvičením pánevním dnem a postupně dalšími “ klidovými“ cvičebními technikami.

První velké AHA efekty a učení se novému přišly ve Škole pánevního dna a s Metodou 3×3 v doprovodu Renaty Sahani. Hodně mě posunula YOGARESTART s Markétou Strnadovou, MIDFULNESS s Martinou Chomátovou a hlavně práce s bederním mi svaly a psoatem pod vedení Míši Cusanové.

O těchto technikách bude řeč dalších článcích na téma POHYB.

Dnes chci sdílet své poznání o DECHU.

Postupně mě zkoumání dechu a dechové vlny čím dál, tím víc fascinovalo a vtáhlo.

Hodně mi v tom „pomohla“ STOPKA v běhání pro celkové vyhoření, a tak jsem intenzivně cvičila a prozkoumávala pánevní dno a psoas.

Zjistila jsem, že úplně na prvním místě, když chceme vědomě dýchat, je potřeba se ZASTAVIT.

V mém případě to vedlo dost často k usnutí. Tedy vlastně vypnutí se, neb do hlubokého spánku se to přetažené a vyčerpané tělo nemohlo dostat.

Začala jsem pomalinku chápat, jak moc se sebou souvisí NE-DÝCHÁNÍ, VNITŘNÍ PŘETLAK A VYČERPÁNÍ.

Když se mi během úvodní relaxace podařilo usnout, považovala jsme to za úžasný posun.

Až pak teprve mohla přijít fáze VĚDOMÉHO ZKOUMÁNÍ dechu a dechové vlny.

Jak jsem nabývala sil a postupně si osvojovala jednotlivé fáze cvičení- NALADĚNÍ NA TĚLO, PROHLUBOVÁNÍ DECHU, SYNCHRONIZACE DECHU A POHYBU, začalo mi docházet, jak je celé schéma geniálně postavené. Především na jednoduchosti a DECHU.

Postupně, krok za krokem, se mi dařilo hlouběji uklidňovat tělo a mysl, dech byl hlubší a hlubší …a já zjišťovala, co se děje PO TOM.

To PO TOM bylo neuvěřitelné.

Začala jsem se cítit zevnitř, vnímat pohybovou soustavu, kloubní spojení, začala jsem fyzicky cítit uvolnění a samovolné protažení svalů, které zároveň neztrácely pružnost a pevnost.

Dalším krokem bylo dosycování orgánů. Úplně jsem cítila, jak každý orgán, ať už plíce nebo nitrobřišní orgány, blaženě přijímají kyslík, jako kdyby léta nejedly a potřebovaly se dosytit.

Až postupně mi došlo, jaká velká to byla pravda.

Orgány byly úplně prázdné, nenasycené kyslíkem.

A tak mi začalo docházet, že když nepustíme do těla, do orgánů dostatek kyslíku, tak sami sebe zablokujeme – ve výživě a v pohybu.

Zároveň jsem si uvědomila, že to funguje i obráceně.

Kombinace stresu a nedostatečné výživy vede k zadržování dechu, což pak pokračuje do hloubky a a vyčerpává orgány a svaly. A ještě více podporuje nedostatečnou okysličenost těla.

Když jsme ve stresu, dýcháme povrchně nebo zadržujeme dech úplně.

Tím uvnitř těla vznikají odpadní látky, jejichž zpracování si žádá velké množství kyslíku.

No a kyslíkový dluh je na světě. Tělo kyslík potřebuje, ale my ho nedodáme v dostatečné míře, protože NEDÝCHÁME PLYNULE a dostatečně hluboce.

Když tento koloběh trvá dlouho, tak si vytvoříme poměrně velký kyslíkový deficit. Ten na prvním místě vede k zakyselení organismu. No a to už je jen krok ke zdravotním obtížím.

O tématu STRESU si můžete přečíst ZDE.

Pro nás, pro náš život je důležité CO S TÍM.

Věřím, že teď vás OHROMNĚ POTĚŠÍM.

To řešení nepotřebuje žádné velké přípravy, ani speciální oblečení či náčiní.

Prostě bohatě stačí, když tak, jak jste, si položíte dlaně na spodní žebra tak, aby se rozprostřela po co největší ploše. Prsty jsou též volně rozprostřené, směřují ke středové linii a dolů.

Tak, jak jste, v sedě, ve stoje, v leže, si k tomu ještě DEJTE KOLENA OD SEBE NA ŠÍŘKU PÁNVE, MÍRNĚ PODSAĎTE PÁNEV, DLANĚMI MÍRNĚ PŘITÁHNĚTE HRUDNÍK K PÁTEŘI a na závěr PŘITÁHNĚTE BRADU K HRUDNÍKU.

A nyní jen volně dýchejte a vnímejte pod dlaněmi, jak s každým nádechem a výdechem se hrudník víc a víc rozpíná.

Cítítte to?

Aaaach….ten blahodárný kyslík…teď už vámi proudí daleko volněji.

Až si dopřejete nádech – výdech v takové četnosti, jak potřebujete, tak pomalinku otevírejte oči a nechte si malou chvilku na vnímání doznění toho, co jste pro sebe právě teď udělali.

Ten “ dojezd“ je důležitou součástí jakéhokoli modelu cvičení, kde vědomě používáme a ladíme se na dech a dechovou vlnu.

Má učitelka Školy bederních svalů , Míša Cusanová, pro to má skvělý výraz – VĚDOMÁ POZORNOST, čas na integraci.

Tímto malým cvičením, spíš bych ho nazvala trikem, jsme po sebe udělali NĚKOLIK věcí.

Jednak jsme se OKYSLIČILI, dále jsme se UVOLNILI a ZPOMALILI. Což je jedna ze základních podmínek na cestě k vnitřnímu klidu a harmonii.

Ona ta nyní tak často proklamovaná harmonie je vlastně o tom, že ZHARMONIZUJEME dechovou vlnu s dalším vnitřním plynutím – peristaltikou a prouděním vnitřních tekutin. A zaměříme vědomí na TĚLO , nikoli na mysl. Nebo-li VYPNEME HLAVU. Prostě jen jsme a necháváme dech, ať pracuje za nás.

Takže právě teď máte v rukách úplně jednoduchý návod na prevenci stresu a postupného nabytí vnitřního klidu.

Deatilněji rozpracované jednoduché dechové cvičení najdete v mém úplně prvním e-booku ZDARMA „K NAČERPÁNÍ SIL V 10 MINUTÁCH“

Věřím, že nyní je téma dechu, dýchání a jejich souvislostí s našim celkovým zdravím o něco jasnější a hlavně SMYSLUPLNĚJŠÍ:)